Jak dimenzovat baterii podle spotřeby domácnosti, ne podle výkonu elektrárny

Nejčastější rada, kterou jsem při plánování slyšel, zněla: kapacita baterie v kWh přibližně jako instalovaný výkon v kWp. U mě by to znamenalo 9 kWh. Nakonec jsem koupil 11,6 kWh, ale k tomu číslu jsem se dostal úplně jinou cestou — přes hodinový výpis spotřeby z chytrého elektroměru.

Proč pravidlo podle kWp nefunguje

Baterie neslouží k tomu, aby pobrala výrobu. Slouží k tomu, aby pokryla spotřebu v době, kdy se nevyrábí. Rozhodující je tedy profil odběru domácnosti mezi západem a východem slunce, ne velikost elektrárny.

Dva domy se stejnými 9 kWp mohou potřebovat úplně jinou baterii: bezdětný pár, který je přes den v práci a večer skoro nic nespotřebuje, vystačí s pěti kilowatthodinami. Rodina se čtyřmi lidmi, tepelným čerpadlem a elektromobilem spotřebuje po setmění dvojnásobek.

Postup výpočtu

1. Zjistěte roční spotřebu z faktury, v kWh.
2. Odhadněte podíl mimo sluneční hodiny. U běžné domácnosti bez akumulačního topení připadá na dobu od 18:00 do 8:00 zhruba 55–65 % denní spotřeby.
3. Přepočtěte na průměrný den a odečtěte topnou sezónu, pokud topíte jinak než elektřinou.
4. Připočtěte účinnost cyklu. Baterie musí nabrat asi o 10 % víc, než chcete odebrat.
5. Zkontrolujte, kolik má elektrárna přebytků v jednotlivých měsících. Baterii, kterou nemáte čím nabít, platíte zbytečně.

Příklady tří domácností

	Pár v bytě/domě	Rodina s plynovým kotlem	Rodina s TČ a elektromobilem
Roční spotřeba	2,5 MWh	4,5 MWh	11 MWh
Průměrná denní spotřeba	6,8 kWh	12,3 kWh	30 kWh
Z toho mimo den	asi 4 kWh	asi 7,5 kWh	asi 18 kWh
Doporučená využitelná kapacita	4–5 kWh	7–9 kWh	12–16 kWh
Jmenovitá kapacita k objednání	5–6 kWh	8–10 kWh	14–18 kWh

Poslední řádek počítá s rozdílem mezi jmenovitou a využitelnou kapacitou, který vysvětluje článek o DoD a SoC. Objednávejte vždy podle jmenovité kapacity a ověřte si, kolik z ní skutečně použijete.

Letní přebytky nejsou měřítko

V červnu vyrobí 9 kWp instalace za den 45 kWh a baterii nabijete do jedenácti dopoledne. Kdybyste dimenzovali podle léta, koupili byste 25 kWh a devět měsíců v roce by ležela ladem. V listopadu naopak celodenní výroba nestačí baterii nabít vůbec.

Rozumný cíl je kapacita, kterou plně využijete zhruba od března do října. Zimní měsíce baterie neprojede tak jako tak, protože v nich není z čeho nabíjet, jak popisuje text o zimním provozu.

Kdy má smysl jít výš

• Obchodování se spotovou cenou. Baterie nabíjená v levných nočních hodinách a vybíjená ve večerní špičce vydělává i mimo sluneční sezónu. Podmínky rozebírá článek o řízení nabíjení podle spotových cen.
• Záloha při výpadku. Pokud chcete přežít vícedenní výpadek, potřebujete rezervu navíc.
• Nabíjení auta doma přes noc. Jedno nabití na 40 kWh baterie z domácího úložiště nepokryjete, ale 10 kWh z něj ano.
• Očekávané rozšíření elektrárny podle textu o přidání panelů nebo baterie. Přidat modul do stejné řady bývá jednodušší než pořizovat druhý systém.

Kdy se baterie nevyplatí vůbec

Pokud spotřebujete většinu výroby přímo — například proto, že jste doma přes den, topíte tepelným čerpadlem a máte ohřev vody z přebytků — zbývá k uložení málo a baterie nemá co dělat. Návratnost pak vychází přes patnáct let, což je za hranicí životnosti měniče.

Doporučuji si před rozhodnutím stáhnout z distributora patnáctiminutová data odběru za poslední rok. Většina distributorů je poskytuje v zákaznickém portálu. Hodinu strávenou v tabulce vám žádný obchodní zástupce nenahradí a výsledek se často liší od toho, co člověk o své domácnosti předpokládá.

Jak vypadají data, ze kterých se počítá

Patnáctiminutová data z distributorského portálu jsou nejužitečnější podklad, jaký k rozhodnutí máte. Stáhněte si rok zpětně a udělejte s nimi tři věci.

• Průměrný denní profil — sečtěte spotřebu po hodinách přes celý rok a vydělte počtem dní. Uvidíte, kdy dům skutečně odebírá.
• Noční spotřeba — součet od 18:00 do 8:00 dělený počtem dní. Tohle číslo je základ pro kapacitu baterie.
• Špičkový odběr — nejvyšší patnáctiminutová hodnota přepočtená na kW. Podle ní se volí výkon úložiště, ne kapacita.

Překvapení bývá u třetí položky. Domácnost s průměrnou spotřebou 12 kWh denně může mít špičky přes 8 kW, když se sejde trouba, varná deska a bojler. Baterie s výkonem 3,5 kW takový okamžik nepokryje a rozdíl se dobere ze sítě.

Modulární systém nebo jedna velká jednotka

Většina úložišť se skládá z modulů, takže volba není jen o celkové kapacitě, ale i o tom, jak se k ní dostanete a jak ji lze později měnit.

	Modulární sestava	Jedna kompaktní jednotka
Rozšíření později	možné za podmínek výrobce	obvykle jen druhá jednotka
Cena za kWh	vyšší u malých sestav	nižší
Náhrada vadného dílu	jeden modul	celá jednotka
Nároky na prostor	skříň s rezervou	pevný rozměr

Modulární řešení má smysl, když si nejste jistí cílovou kapacitou nebo když plánujete elektromobil za pár let. Nechte při montáži prostor pro další moduly, i když je hned nekupujete — dodatečné stěhování skříně je zbytečná práce.

Pozor na podmínky pro dokupování modulů. Řada výrobců omezuje rozdíl ve stáří na dva roky a po ukončení výrobní řady se stejný modul nesežene vůbec.