Řízení spotřeby: chytré zásuvky a plánování spotřebičů

Nejlevnější kilowatthodina je ta, kterou spotřebujete přesně ve chvíli, kdy ji vyrábíte. Než jsem začal řešit baterii, zkusil jsem jednodušší cestu — posunout všechno, co jde odložit, do poledních hodin. Za měsíc jsem si sáhl na několik procentních bodů vlastní spotřeby zadarmo a s odstupem si myslím, že to je první krok, který by měl udělat každý.

Které spotřebiče se hodí posunout

Spotřebič	Typický příkon	Odložitelnost
Pračka	0,5–2 kW	výborná
Myčka	1–2 kW	výborná
Sušička	1–3 kW	výborná
Bojler	2–3 kW	výborná, viz regulátor přebytků
Bazénová filtrace	0,3–1 kW	výborná
Klimatizace	0,7–2 kW	dobrá, koreluje se sluncem
Nabíjení elektromobilu	1,4–11 kW	dobrá, viz wallbox
Vaření, žehlení	1–3 kW	špatná, vázané na denní režim

Bojler a auto mají vlastní řešení, kterým se věnuju v článcích o ohřevu vody z přebytků a o wallboxu a nabíjení ze slunce. Zbytek se dá řešit jednoduše.

Tři úrovně řízení

1. Ruční plánování. Zdarma. Odložený start pračky a myčky na poledne, filtrace nastavená přes časovač. Většina spotřebičů to umí bez jakékoli chytré techniky.
2. Chytré zásuvky a spínače. Řádově stovky až tisíce korun. Spínají podle času, podle měřeného přebytku nebo podle příkazu z automatizace.
3. Domácí automatizace propojená se střídačem. Rozhoduje podle skutečné výroby, stavu baterie, ceny elektřiny a předpovědi počasí.

Většina lidí získá podstatnou část přínosu na první úrovni. Druhá a třetí přidávají komfort a doladění, ne skokovou úsporu.

Co chytrá zásuvka zvládne a co ne

• Zvládne spínat spotřebiče s pevným příkonem, měřit odběr, reagovat na čas nebo na signál z automatizace.
• Nezvládne plynulou regulaci výkonu — na to je potřeba regulátor přebytků.
• Pozor na zatížitelnost. Běžné zásuvky zvládají do 16 A, u topných spotřebičů to ověřte.
• Pozor na spotřebiče, které se po výpadku napájení nerozjedou, nebo naopak začnou program od začátku.
• Nikdy nespínejte zásuvkou spotřebiče, kde by nečekaný start znamenal riziko — přímotop v místnosti s hořlavým materiálem, žehličku.

Automatizace propojená se střídačem

Otevřené systémy domácí automatizace umí načítat data ze střídače a rozhodovat podle nich. Typická pravidla, která se osvědčují:

1. Spusť myčku, pokud přebytek přesahuje 1,5 kW alespoň deset minut a je před 15. hodinou.
2. Nabíjej auto jen z přebytku, ale po 22. hodině dobij na minimální stav ze sítě.
3. Zapni bazénovou filtraci, pokud je baterie nabitá nad 80 %.
4. Předehřej akumulační nádrž, pokud předpověď na zítřek hlásí zataženo.
5. V zimě spusť odložené spotřebiče v hodinách s nejnižší spotovou cenou, viz článek o spotových cenách.

Zásadní je začít jednoduše. Systém s třiceti pravidly, kterým po půl roce nikdo nerozumí, je horší než tři pravidla, která fungují spolehlivě.

Priority mezi spotřebiči

Když máte víc odběrů řízených přebytkem, musí být jasné pořadí. Obvyklé nastavení: nejdřív baterie (univerzální energie), pak bojler (dobře uložitelná), pak auto, pak bazén a ostatní. Konkrétní pořadí ale závisí na tom, co v daný den potřebujete — souvislosti rozebírám v článku o přetocích do sítě.

Kolik to reálně přinese

Posun odložitelných spotřebičů zvedne vlastní spotřebu typicky o pět až deset procentních bodů. U domácnosti s roční výrobou 6 000 kWh to znamená několik set kilowatthodin ročně, které místo do sítě zůstanou doma. Náklad přitom může být nulový.

Ve srovnání s baterií je to skromnější efekt, ale s nesrovnatelně lepším poměrem ceny a přínosu — proto to doporučuju vyzkoušet dřív, než se rozhodnete o akumulaci, jak popisuju v článku o tom, kdy se baterie vyplatí.

Na co nezapomenout

Chytré zásuvky a automatizace se často vážou na cloud výrobce. Vyplatí se vybírat řešení, které funguje i lokálně bez internetu — jinak vám při výpadku konektivity přestane fungovat topení nebo nabíjení. Stejnou zásadu doporučuju u monitoringu elektrárny, jak zmiňuju v článku o monitoringu.