Dimenzování zásobníku teplé vody

Když jsem měnil starý stolitrový bojler, chtěl jsem původně stejnou velikost. Nakonec jsem dal dvousetlitrový a byla to jedna z nejlepších úprav, které jsem v domě udělal — ne kvůli teplé vodě, ale proto, že se do něj vejde víc přebytků z elektrárny. Zásobník je totiž levná baterie na teplo.

Kolik energie zásobník uloží

Energie uložená v zásobníku se spočítá jako objem × rozdíl teplot × 1,163 Wh na litr a stupeň.

Objem	Ohřev z 15 na 55 °C	Ohřev z 15 na 75 °C
120 l	zhruba 5,6 kWh	zhruba 8,4 kWh
160 l	zhruba 7,4 kWh	zhruba 11,2 kWh
200 l	zhruba 9,3 kWh	zhruba 14,0 kWh
300 l	zhruba 14,0 kWh	zhruba 20,9 kWh

Pro srovnání: domácí baterie s kapacitou 10 kWh stojí násobky ceny dvousetlitrového zásobníku. Nevýhodou zásobníku je, že z uloženého tepla neuděláte elektřinu zpět a že teplo pomalu uniká.

Spotřeba teplé vody

1. Sprcha: zhruba 30 až 50 litrů teplé vody.
2. Vana: 100 až 150 litrů.
3. Mytí nádobí ručně: 10 až 20 litrů.
4. Umyvadlo, drobné použití: několik litrů denně.

Orientačně se počítá s 30 až 50 litry teplé vody na osobu a den. Čtyřčlenná rodina tedy potřebuje 120 až 200 litrů denně, s výrazným soustředěním do ranních a večerních hodin.

Zásady dimenzování

Situace	Doporučený objem
Běžný ohřev elektřinou, 4 osoby	120–160 l
Ohřev s využitím přebytků z FVE	160–200 l
Solární termický systém, 4 osoby	200–300 l
Tepelné čerpadlo na ohřev vody	200–300 l
S podporou vytápění	akumulační nádrž 500 l a víc

U solárních systémů se objem volí větší, aby zásobník pojal denní zisk i v období s vyšší výrobou a překlenul zataženější den. Zároveň ale platí, že příliš velký zásobník se v zimě nestíhá protopit a roste podíl tepelných ztrát.

Ztráty zásobníku

Každý zásobník ztrácí teplo do okolí. Udává se to jako denní ztráta v kWh nebo jako energetická třída. U dobře izolovaného dvousetlitrového zásobníku jde zhruba o 1 až 1,5 kWh denně, u starých modelů i násobky.

• Ztráty rostou s objemem a s teplotou v zásobníku.
• Ohřev na 75 °C uloží víc energie, ale ztrácí rychleji.
• Nezaizolovaná cirkulace teplé vody bývá větším zdrojem ztrát než samotný zásobník.
• Cirkulační čerpadlo řiďte časovačem, ne nepřetržitě.

Stratifikace

V zásobníku se voda přirozeně rozvrství — teplá nahoře, studená dole. Toho se využívá: solární výměník nebo výměník tepelného čerpadla je dole, kde je nejnižší teplota a účinnost přenosu nejvyšší, elektrická patrona nebo výměník kotle nahoře, aby dohřívala jen horní část.

Prakticky to znamená, že v zásobníku můžete mít teplou vodu k okamžitému použití, i když je spodní část ještě studená — a solární systém tak má stále kam ukládat.

Legionella

Bakterie se množí ve vodě o teplotě zhruba 25 až 45 °C. Provoz zásobníku trvale na nízké teplotě je riziko, se kterým je třeba počítat zvlášť u systémů řízených přebytky.

1. Nastavte pravidelný ohřev celého objemu na vyšší teplotu, obvykle jednou týdně.
2. U tepelných čerpadel bývá tato funkce součástí regulace a využívá záložní patronu.
3. Nepoužívané odběrné místo pravidelně propláchněte.
4. Ochranu proti opaření řešte termostatickým směšovacím ventilem.

Kombinace zdrojů

Zásobník s více výměníky umožňuje kombinovat solární okruh, kotel a elektrickou patronu. U systémů s fotovoltaikou se řízení přebytků nastavuje tak, aby patrona pracovala přednostně z přebytků a doohřev ze sítě probíhal až v levném tarifu — postup popisuju v článku o ohřevu vody z přebytků.

Pokud řešíte volbu mezi termikou a fotovoltaikou, srovnání mám v článku o tom, jestli volit fotovoltaiku, nebo termické kolektory. Dimenzování kolektorové plochy k danému zásobníku rozebírám v článku o plochých a trubicových kolektorech a variantu s tepelným čerpadlem v článku o tepelném čerpadle a fotovoltaice.