Orientace a sklon: kolik reálně ztratíte na variantě východ–západ

Osm let jsem měl panely jen na jihu a byl přesvědčený, že cokoliv jiného je kompromis. Po přidání východo-západního pásu na garáž jsem zjistil, že ta „horší“ část mi přinesla víc peněz na vyrobenou kilowatthodinu než ta jižní. Ne proto, že by vyráběla víc, ale proto, že vyráběla jindy.

Ztráty podle azimutu a sklonu

Následující tabulka vychází z modelu pro střední Čechy a udává podíl výroby oproti optimu, kterým je jih se sklonem kolem 35°. Odchylky mezi regiony jsou v jednotkách procent.

Sklon	Jih	Jihovýchod / jihozápad	Východ / západ	Sever
0° (rovina)	88 %	88 %	88 %	88 %
15°	96 %	94 %	89 %	78 %
30°	100 %	96 %	85 %	66 %
45°	99 %	94 %	80 %	55 %
60°	93 %	88 %	73 %	46 %
90° (fasáda)	70 %	65 %	53 %	32 %

Z tabulky plynou dvě věci, které si lidé neuvědomují. Za prvé, plochá střecha bez naklopení dává 88 % optima — méně, než mnozí čekají, ale pořád velmi slušně. Za druhé, východ nebo západ se sklonem 30° dá 85 %, což je ztráta patnácti procent, ne poloviny.

Proč se východ–západ vyplatí víc, než ukazuje tabulka

Roční suma není jediné kritérium. Rozhoduje, kolik vyrobené elektřiny spotřebujete přímo v domě, protože ušetřená kilowatthodina má hodnotu nákupní ceny, kdežto prodaná hodnotu výkupní. Rozdíl bývá trojnásobný. Podrobně to rozebírá text o vlastní spotřebě jako hlavní páce návratnosti.

Jižní instalace má úzkou špičku kolem poledne. Východo-západní má dva mělčí vrcholy — jeden v osm ráno, druhý v pět odpoledne. To sedí na profil domácnosti, kde se ráno snídá a topí voda a odpoledne se vaří, pere a nabíjí auto.

Varianta	Roční výroba	Typický podíl vlastní spotřeby bez baterie
Jih, sklon 35°	100 %	25–35 %
Východ–západ, sklon 30°	85 %	35–45 %
Jih plus východ–západ	92 %	35–45 %

Podíl vlastní spotřeby závisí na chování domácnosti, takže čísla berte jako orientační rozpětí. S baterií se rozdíl mezi variantami stírá, protože špičku uložíte bez ohledu na to, kdy nastane.

Sklon a roční rozložení

Strmější sklon posouvá výrobu do zimy, plošší do léta. Sklon 30–35° je kompromis maximalizující roční sumu. Sklon 50–60° dá méně za rok, ale více v prosinci a lednu, kdy je elektřina nejdražší a spotřeba domu nejvyšší.

Pro dům s tepelným čerpadlem může být strmější sklon zajímavý. Rozdíl v zimní výrobě mezi 35° a 55° je zhruba čtvrtina ve prospěch strmější varianty. Absolutní čísla jsou ale v prosinci tak nízká, že žádný sklon topení nepokryje.

Strmý sklon má ještě dvě výhody: lépe se z něj sesouvá sníh, což omezuje zimní výpadky popsané v článku o zimním provozu, a lépe se sám oplachuje deštěm.

Co znamená azimut v praxi

Málokterý dům stojí přesně po světových stranách. Odchylka do 20° od jihu stojí jednotky procent a nemá smysl kvůli ní cokoliv řešit. Odchylka nad 45° už je jihovýchod nebo jihozápad se ztrátou kolem 4–6 %.

Azimut si ověřte, nehádejte ho. Stačí kompas v telefonu nebo mapová aplikace — a pozor na magnetickou deklinaci, která u nás činí několik stupňů východně. Pro odhad výroby konkrétní střechy poslouží evropský nástroj PVGIS, do kterého zadáte souřadnice, sklon a azimut.

Severní strana a fasáda

Sever se u nás nevyplatí prakticky nikdy. Při sklonu 30° dá dvě třetiny optima, ale hlavně vyrábí ve špatnou denní i roční dobu.

Fasádní instalace dává 70 % optima na jihu, což zní špatně, dokud si neuvědomíte roční rozložení: svislá plocha má maximum v zimě, kdy je slunce nízko. Pro dům s vysokou zimní spotřebou to může dávat smysl jako doplněk, zejména na jižní štít bez oken. Panely na fasádě navíc běží chladněji než na střeše a mají lepší teplotní chování díky proudění vzduchu.

Kombinace ploch

Když máte jih i východ–západ, osaďte obojí. Rozloženější výrobní křivka zvýší podíl vlastní spotřeby a zmenší ořezané špičky, což zase umožní zvolit menší měnič — logiku popisuje text o dimenzování měniče. Jen musí každá orientace dostat vlastní MPPT vstup podle článku o rozdělení stringů.

Naklopení na ploché střeše

U ploché střechy si sklon volíte sami a rozhodnutí ovlivní víc věcí najednou. Strmější konstrukce dá vyšší roční výnos, ale vyžaduje větší odstupy mezi řadami a vyšší zátěž proti větru.

Sklon	Výnos na kWp	Odstup mezi řadami	Výkon na m² střechy
10°	nižší	malý	vysoký
20°	střední	střední	střední
30°	nejvyšší	velký	nízký

Na ploché střeše proto obvykle vítězí mírný sklon kolem 10–15° ve východo-západním uspořádání. Vyrobíte méně na kilowattpeak, ale na střechu se vejde podstatně víc kilowattpeaků — a to je číslo, které rozhoduje o celkové roční výrobě.