Bifaciální panely a fasádní instalace: kdy dávají smysl

Na plotě mezi zahradou a polem mám osm panelů postavených svisle v ose východ–západ. Vypadá to zvláštně a když to soused viděl, ptal se, jestli jsem něco nepopletl. Ta sestava má ale dvě vlastnosti, kvůli kterým tam je: dodává elektřinu ráno a večer, tedy tehdy, kdy hlavní pole na střeše ještě nebo už nepracuje, a v zimě se na ní nedrží sníh.

Jak funguje oboustranný panel

Bifaciální modul má aktivní i zadní stranu a místo neprůhledné fólie má buď sklo, nebo průsvitnou zadní vrstvu. Zadní strana využívá záření odražené od podkladu. Její účinnost je nižší než u přední, poměr se udává jako bifacialita, typicky 70 až 85 %.

Přínos tedy nezávisí jen na panelu, ale hlavně na tom, co je pod ním. Odrazivost podkladu se označuje jako albedo.

Podklad	Albedo přibližně	Očekávaný přínos zadní strany
Čerstvý sníh	0,6–0,8	velmi vysoký, sezonně
Světlý štěrk, bílá membrána	0,4–0,6	10–20 %
Beton, světlá dlažba	0,3–0,4	5–15 %
Suchá tráva, zemina	0,2–0,25	3–8 %
Tmavá střešní krytina	0,1–0,15	zanedbatelný

Kde se bifacialita vyplatí

• Zemní instalace s dostatečnou výškou nad terénem a světlým povrchem pod panely.
• Ploché střechy s bílou nebo světle šedou hydroizolací a konstrukcí v sedle východ–západ.
• Přístřešky a carporty, kde je pod panely světlá plocha a zároveň je vidět prosvítání, které bývá i estetickým přínosem.
• Ploty a svislé instalace, kde na zadní stranu dopadá přímé slunce z opačné světové strany.

Naopak na šikmé střeše s taškami přilehlá k podkladu je přínos zadní strany prakticky nulový. Sklo-sklo provedení tam ale může mít smysl z jiného důvodu — bývá odolnější a některé varianty mají delší záruku, jak zmiňuju v článku o účinnosti a degradaci panelů.

Sklo-sklo provedení

Většina bifaciálních panelů má místo zadní fólie druhé sklo. Důsledky:

1. Vyšší hmotnost, typicky o 3 až 6 kg na panel — relevantní pro statiku, viz nosnost střechy a typ krytiny.
2. Vyšší odolnost proti vlhkosti a mechanickému namáhání, obvykle nižší garantovaná degradace.
3. Delší záruka na výrobek u řady modelů.
4. Bezrámové varianty vyžadují speciální uchycení a přesně dodržené montážní body.

Svislá instalace east–west

Svisle postavené oboustranné panely v ose sever–jih (tedy s aktivními plochami k východu a západu) mají zajímavý průběh výroby: dvě špičky, ranní a odpolední, a propad v poledne. To se hodí tam, kde spotřeba kopíruje ranní a večerní provoz domácnosti a kde je cílem co nejvyšší vlastní spotřeba místo maximální roční výroby.

Další praktické výhody: na svislé ploše se nedrží sníh ani nečistoty, panely se méně přehřívají, plocha zůstává využitelná (plot, zábradlí, protihluková stěna). Nevýhodou je nižší celková roční výroba na kWp oproti jižnímu sklonu.

V kombinaci se spotovým tarifem může být rozložení výroby výhodné, protože v poledne bývá cena elektřiny nejnižší — souvislosti rozebírám v článku o spotových cenách a fotovoltaice.

Fasádní instalace

Panely na jižní fasádě mají sklon 90°, což je pro roční výnos nevýhodné — dostanete zhruba 60 až 70 % toho, co dá optimálně skloněná plocha. V zimě je ale situace obrácená: nízké slunce dopadá na svislou plochu pod příznivým úhlem a fasádní instalace dává v prosinci a lednu často víc než střešní pole.

• Řeší se požární požadavky, zejména u zateplených fasád a v okolí oken.
• Kotvení musí projít přes zateplení do nosné konstrukce bez tepelných mostů.
• Odvětraná mezera za panely je nutná kvůli teplotě i vlhkosti.
• U památkově chráněných objektů a v památkových zónách je nutné projednání předem.
• Odrazy od skla mohou obtěžovat okolí — u instalací blízko silnic to bývá předmětem námitek.

Jak přínos ověřit před nákupem

Vyžádejte si simulaci ve dvou variantách — s bifaciálním ziskem a bez něj — a hlavně se zeptejte, s jakým albedem počítá. Pokud návrhář použije hodnotu pro světlý štěrk a vy máte pod panely trávu, výsledek bude o desítky procent optimističtější než realita.

Návratnost se u bifaciálních panelů posuzuje stejně jako u ostatních: rozdíl v ceně proti standardnímu modulu versus rozdíl v roční výrobě. Postup mám v článku o návratnosti fotovoltaiky a u návrhu velikosti v článku o velikosti elektrárny podle spotřeby.