Jak určit velikost elektrárny podle vlastní spotřeby

První nabídka, kterou jsem dostal, zněla na 10 kWp s odůvodněním, že „máme velkou střechu". Nikdo se neptal, kolik spotřebuju a hlavně kdy. Když jsem si stáhl z distribuce čtvrthodinová data za předchozí rok a podíval se na ně, ukázalo se, že v poledne mám odběr kolem 300 W a všechno podstatné se děje ráno a večer. To zásadně změnilo, co má smysl stavět.

Začněte daty, ne střechou

Potřebujete dvě věci: roční spotřebu v kWh a její rozložení během dne a roku. Roční číslo najdete na vyúčtování. Rozložení získáte několika způsoby:

1. Čtvrthodinová data z průběhového měření, pokud ho máte — nejpřesnější podklad.
2. Data z aplikace distributora nebo dodavatele, pokud je zpřístupňuje.
3. Vlastní měření chytrým elektroměrem nebo měřičem na hlavním přívodu po dobu alespoň dvou týdnů v topné a netopné sezoně.
4. Odhad z typového diagramu jako nouzová varianta — nepřesná, ale lepší než nic.

Jaký podíl výroby reálně spotřebujete

Konfigurace	Typický podíl vlastní spotřeby
Jen panely, běžná domácnost	25–40 %
Panely + ohřev vody z přebytků	40–55 %
Panely + baterie	55–75 %
Panely + baterie + tepelné čerpadlo	65–85 %
Přidané nabíjení elektromobilu přes den	ještě vyšší

Čísla platí orientačně a hodně závisí na tom, jestli je někdo přes den doma. Domácnost, kde jsou všichni od sedmi do šesti pryč, má bez akumulace podíl vlastní spotřeby na spodní hranici. Způsoby, jak ho zvednout, rozebírám v článcích o ohřevu vody z přebytků a o řízení spotřeby.

Orientační postup výpočtu

1. Roční spotřeba — například 4 500 kWh.
2. Odhad výroby — v našich podmínkách zhruba 950 až 1 100 kWh na kWp podle orientace, viz článek o orientaci a sklonu panelů.
3. Cílový podíl krytí — bez baterie má smysl mířit na výrobu zhruba na úrovni roční spotřeby, protože přebytky letního poledne stejně neuložíte.
4. Kontrola na letní poledne — kolik z výkonu v poledne opravdu využijete a co půjde do sítě.
5. Kontrola na plochu střechy — kolik panelů se vejde při daném rozměru a rozestupech.
6. Kontrola na limit připojení, viz článek o připojení do sítě.

Pro zmíněnou spotřebu 4 500 kWh vyjde orientačně 4,5 až 5 kWp jako rozumný základ, 6 až 8 kWp pokud plánujete tepelné čerpadlo nebo elektromobil.

Kdy je větší lepší

• Chystáte tepelné čerpadlo. Spotřeba naroste o tisíce kWh ročně, viz článek o kombinaci tepelného čerpadla a fotovoltaiky.
• Chystáte elektromobil. Roční spotřeba typicky vzroste o 2 000 až 3 000 kWh.
• Máte bazén, klimatizaci nebo dílnu s letní spotřebou, která se s výrobou překrývá.
• Plánujete baterii, která zvedne využitelnost přebytků.
• Rozšíření by bylo dražší než postavit větší pole hned — lešení, konstrukce a práce se platí jednou.

Kdy menší

Pokud máte nízkou spotřebu, nikdo přes den doma, žádný plán na tepelné čerpadlo ani auto a přebytky nemáte jak využít, přestává se navyšování výkonu vyplácet. Každá další kilowatthodina posílaná do sítě má výrazně nižší hodnotu než ta spotřebovaná doma — rozdíl rozebírám v článku o přetocích do sítě.

Zvláštní kapitolou je členitá střecha, kde by poslední tři panely musely jít na nevhodnou orientaci. Tam se často víc vyplatí zůstat u menšího, ale dobře umístěného pole.

Sezonní nesoulad, na který se zapomíná

V našich podmínkách vyrobí elektrárna v prosinci zhruba desetinu toho, co v červnu. Fotovoltaika proto neřeší zimní spotřebu na vytápění — ani s baterií, protože sezonní akumulace v běžném domě neexistuje. Očekávání typu „postavím velkou elektrárnu a nebudu topit ze sítě" nevychází, jak vysvětluju v článku o solárním systému v zimě.

Co si vyžádat od dodavatele

Podklad	Proč
Simulace roční výroby po měsících	uvidíte sezonní rozložení
Odhad vlastní spotřeby a přetoků	klíčové pro ekonomiku
Rozmístění panelů na střeše	kontrola stínění a odstupů
Použité albedo a stínový horizont	ověření realističnosti odhadu
Varianty s baterií a bez ní	srovnání návratnosti

Když vám dodavatel nabídne velikost bez toho, aby viděl vaši spotřebu, je to varovný signál — víc kritérií mám v článku o tom, jak vybrat dodavatele. A ekonomický rámec celého rozhodnutí rozebírám v článku o návratnosti fotovoltaiky.