Roční výnos v kWh na kWp: rozdíly podle regionu a orientace
V roce 2013 mi dodavatel sliboval 1 050 kWh na kilowattpeak. Za dvanáct let mi vyšel průměr 972. Není to podvod, jen jiná metodika — sliboval výrobu na stejnosměrné straně za ideálních podmínek, já měřím to, co projde elektroměrem.
Typické hodnoty v Česku
| Oblast | Roční výnos (jih, sklon 35°) |
|---|---|
| jižní Morava | 1 050–1 150 kWh/kWp |
| střední a jižní Čechy | 1 000–1 100 kWh/kWp |
| Vysočina, Pardubicko | 950–1 050 kWh/kWp |
| severní Čechy, podhůří | 900–1 000 kWh/kWp |
| horské oblasti | 850–980 kWh/kWp |
Rozdíl mezi nejlepší a nejhorší lokalitou je zhruba dvacet procent. To je méně, než by člověk čekal, a rozhodně méně, než dělá rozdíl orientace a zastínění.
Co výnos snižuje
- Orientace a sklon — až o 15 % u východo-západní varianty, viz text o orientaci a sklonu.
- Zastínění — od jednotek procent po desítky, podle článku o zastínění stringu.
- Teplota článků — 5–8 % ročně, viz text o teplotním koeficientu.
- Ztráty v měniči — 2–4 %.
- Ztráty v kabeláži — 1–3 %.
- Znečištění — 1–3 %, viz článek o čištění panelů.
- Sníh — 1–5 % podle lokality, viz text o zimním provozu.
- Degradace — kumulativně 0,5 % ročně.
- Omezení přetoků — podle nastavení, viz článek o rezervovaném výkonu.
Rozdíl mezi PR a kWh/kWp
Poměr skutečné výroby k teoretické, označovaný jako výkonnostní poměr, shrnuje všechny výše uvedené ztráty kromě orientace. U dobře provedené instalace se pohybuje mezi 0,78 a 0,85. Hodnota pod 0,70 znamená, že je někde problém — buď zastínění, nebo závada.
Když vám dodavatel slibuje 1 200 kWh/kWp na Vysočině, ptejte se, s jakým výkonnostním poměrem počítal. Číslo nad 0,88 v běžných podmínkách nevychází.
Měsíční rozložení
| Měsíc | Podíl na roční výrobě |
|---|---|
| leden | 2–3 % |
| únor | 4–5 % |
| březen | 8–9 % |
| duben | 11–12 % |
| květen | 13–14 % |
| červen | 13–14 % |
| červenec | 13–14 % |
| srpen | 12–13 % |
| září | 9–10 % |
| říjen | 6–7 % |
| listopad | 3–4 % |
| prosinec | 2 % |
Poměr mezi červnem a prosincem je zhruba šest ku jedné. To je zásadní pro plánování: elektrárna dimenzovaná na pokrytí zimní spotřeby by musela být obrovská a v létě by vyráběla mnohonásobek potřeby. Proto se dimenzuje na roční bilanci a zimu doplňuje ze sítě.
Meziroční kolísání
Rozdíl mezi slunečným a zamračeným rokem bývá 8–12 %. Moje nejlepší a nejhorší roky se lišily o 14 %. Při hodnocení výroby proto nesrovnávejte dva roky přímo, ale vždy s ohledem na sluneční svit — jinak budete hledat závadu tam, kde bylo jen víc mraků. Postup popisuje text o monitoringu výroby.
Jak si odhad ověřit
Evropský nástroj PVGIS umožňuje zadat souřadnice, sklon, azimut a předpokládané ztráty a vrátí měsíční i roční odhad výroby postavený na dlouhodobých datech. Je bezplatný a jeho výsledky jsou obecně považované za konzervativní, tedy realistické.
Vytiskněte si výstup a porovnejte ho s číslem v nabídce. Pokud se liší o víc než deset procent, chtějte vysvětlení. Přehnaně optimistický odhad výroby je nejjednodušší způsob, jak nabídce vylepšit vypočtenou návratnost, aniž by kdokoliv lhal o ceně.
Co znamená první rok provozu
Data z prvního roku bývají zavádějící ze tří důvodů a je chyba z nich vyvozovat závěry o kvalitě instalace.
- Neúplný rok. Elektrárna spuštěná v červenci má za prvních dvanáct měsíců jiné rozložení než kalendářní rok.
- Počáteční degradace. U článků typu p klesne výkon během prvních týdnů o jednotky procent a pak se ustálí.
- Doladění nastavení. Omezení přetoků, řízení ohřevu vody i chování baterie se obvykle ladí několik měsíců.
Věrohodné srovnání se štítkovým očekáváním dělejte až za druhý celý kalendářní rok. Do té doby sledujte spíš to, jestli si stringy odpovídají navzájem a jestli tvar denní křivky nemá nevysvětlené propady — obojí odhalí problém rychleji než roční suma.
Rozdíl mezi výrobou a tím, co projde elektroměrem
V nabídkách se objevují dvě různá čísla a jejich záměna vysvětluje většinu sporů o to, jestli elektrárna vyrábí dost.
| Veličina | Kde se měří | Typický rozdíl |
|---|---|---|
| Výroba na stejnosměrné straně | teoretický výpočet z panelů | referenční hodnota |
| Výroba na výstupu měniče | monitoring měniče | o 2–4 % nižší |
| Dodávka do sítě | elektroměr | jen přebytek nad spotřebu |
Třetí řádek je zdroj největšího zmatku. Domácnost s vysokou vlastní spotřebou vidí na elektroměru zlomek toho, co elektrárna vyrobila, a nabývá dojmu, že něco nefunguje. Přitom je to přesně opačně — čím méně jde do sítě, tím lépe pro ekonomiku, jak popisuje text o vlastní spotřebě.
Pro posouzení výkonnosti instalace používejte vždy údaj z měniče, ne z elektroměru. A porovnávejte ho s odhadem z PVGIS, který počítá právě výstup na střídavé straně.
Kolik vyrobí typická sestava
| Výkon | Roční výroba na Vysočině | Odpovídá spotřebě |
|---|---|---|
| 4 kWp | asi 3 900 kWh | menší domácnost bez elektrického topení |
| 6 kWp | asi 5 900 kWh | rodina s plynovým kotlem |
| 10 kWp | asi 9 800 kWh | dům s tepelným čerpadlem |
Poslední sloupec neznamená, že elektrárna spotřebu pokryje. Roční sumy si sice odpovídají, ale rozložení v čase se rozchází — v prosinci vyrobíte zlomek toho, co spotřebujete.
Publikováno: 01. 07. 2026
Kategorie: Ekonomika a dotace